Když je cesta vysokou školou těžší, než se zdá

Asi nikdo nezná prožívání stresu více, než vysokoškolští studenti. Všechno to začne nervy z přijímací zkoušky, pokračuje napětím při očekávání výsledků. V lepším případě se na školu úspěšně dostane, jenže to ještě neví, do čeho se to vlastně upsal. První semestr se všechno a všichni tváří docela klidně a vše vypadá na skvělý začátek. Jenže postupem času přednášky a různá cvičení končí a přichází prostor pro zkouškové období. První krok k jednomu z mnoha cílů. Nutných pro úspěšné zakončení. Učení je hora, termíny se blíží a stres a nervozita roste více a více.

Pokud studenti úspěšně ukončí první semestr, následují další a další. Až se ocitne na samém konci a vrcholu všeho – obhajobě bakalářské práce a státní závěrečné zkoušce.
muž a vzorečky

 

Během tohoto období, které je pro většinu nesmírně náročné, a to hlavně psychicky, se mnohým dostávají myšlenky na to, že se to vlastně nemusí podařit. Je to přece „všechno nebo nic“. Cesta byla dlouhá, náročná a teď je čas dojít na její konec. Jenže, co když nebude dostatek času se naučit? Co když před porotou nastane ticho a v hlavě bude jen zmatek?

 

V takovéto situaci zbývá studentovi jediné. Uvědomit si, že ve skutečnosti to není „všechno nebo nic“. Ve skutečnosti se jedná pouze o jednu z mnoha zkoušek v životě. Navíc tahle zkouška je výhodná v tom, že na ní nemáte jen jeden, ale dokonce až tři pokusy. To znamená, že tady je možnost zlepšit své nedostatky, zapracovat na psychickém rozpoložení, nacvičovat svůj projev a další.

 

V mnoha případech to pro studenta nakonec dopadne dobře už na první pokus. Není ale tajemstvím, že ne každému se to může povést hned na poprvé. Nic na tom, ale není trapného nebo ostudného. Daná osoba pravděpodobně ví, co bylo onou chybou, která ji stála první šanci. Proto na ni může zapracovat a zdokonalit svůj výsledek o několik tříd výše.

 učebnice na krku

Cílem vysokoškolského vzdělání může být pro každého něco jiného. Někdo chce skrze ni dosáhnout svého vysněného povolání, jiný chce mít u jména titul a další neví, co s životem a tak se rozhodne, že vyzkouší vysokou školu, protože neví kudy kam. Ať už je to jakkoliv, člověk do toho musí jít s tím, že to nebude nejlehčí věc na světě, bude třeba do toho vložit určitou část svého volného času a nejlépe v daný obor alespoň nějakou zálibu. Nikdy ale nezapomínejme, že v životě jsou i důležitější věci, které nám vysoká nemůže nabídnout a tak i když třeba selžeme, svět tím nekončí.

 


Posted in Nezařazené

Gran Canaria – nejen hory a pláže

Pokud zvažujete návštěvu některého z Kanárských ostrovů, Gran Canaria pravděpodobně figuruje na vašem seznamu kandidátů. Co zde naleznete?

Hory

Pokud jste již dříve navštívili Tenerife, je dost dobře možné, že Gran Canaria vám přijde jako jeho menší kopie. V obou případech nalezneme hlavní město na severovýchodě, do něhož se dostaneme pomocí jediné dálnice, jež jej spojuje s jižními letovisky.

Milujete-li hory, v centrální části ostrova se jich nabažíte dosyta. Nejvyšší bod se jmenuje Pico de las Nieves. Pro výlet na toto místo se doporučuje vyhradit si celý den.

Nejen v jeho okolí se rozprostírá zhruba dvacítka výhledů. Například Mirador de Ingenio vás zavede na náhorní plošinu, na níž se můžete pokochat výhledem na horské palmy, skaliska či vegetaci borovic.

gran canaria

Pláže

Preferujete-li opalování se na pláži s knihou v ruce, tradiční letoviska jako například Maspalomas téměř jistě splní vaše očekávání. Jižní část ostrova se nachází na závětrné straně, tudíž rozhodně nebudete trpět zimou ani v měsících jako je prosinec nebo leden.

Pokud byste si naopak přáli vyřádit se v rozbouřeném moři, zavítejte na opačnou stranu. V zimních měsících zde nejsou výjimkou ani několikametrové vlny.

dívka na Kanárech

Turistické atrakce

Vhodné povětrnostní podmínky každoročně lákají příznivce kiteboardingu na východní pobřeží. V městečku Agüimes se v červnu scházejí vyznavači této disciplíny, aby poměřili síly v rámci týdenního kiteboarding festivalu.

V blízkosti hlavního města Las Palmas se můžeme vydat do botanické zahrady Jardín Botánico Viera y Clavijo. V roce 1952 ji založil švédský nadšenec Eric Sventenius. Vytkl si za cíl shromáždit na jednom místě všechny rostliny, jež se vyskytují na Kanárských ostrovech. Dlouhá léta projížděl všechny jejich kouty, aby této mety dosáhl. A právě v této botanické zahradě si můžete výsledek jeho práce prohlédnout.