Kanabidiol známější pod svou zkratkou CBD je jedním ze dvou nejobsáhlejších kanabinoidů v konopí. Dlouhou dobu se zájem pěstitelů této rostlinky upíral spíše k té, která v přírodě zaujímá první pozici v obsahu. Je jí tetrahydrokanabinol (THC) známý především pro své psychoaktivní účinky, které umožňují stav euforie po jeho požití. Nyní ustupuje do pozadí a zájem se začíná obracet právě na CBD a jeho významný terapeutický potenciál, který dokáže ulevit od mnohých potíží.
Hlavní rozdíl mezi oběma kanabinoidy je ten, že zatímco THC je psychoaktivní, CBD nikoli. Oba dva potom logicky na tělo působí jinak. THC cílí na receptor CB1, který se vyskytuje v centrální nervové soustavě a dokáže proto navodit stav označovaný jako rauš. CBD oproti tomu působí na jiné receptory, čímž vlastně dokáže mírnit účinky THC.
Jak to celé tedy funguje? Působení CBD je závislé na endokanabinoidním systému (EKS), což je regulační systém ovlivňující základní funkce v našem těle. Do lidského těla se dostává skrze receptory, oproti jiným kanabinoidům ale nepotřebuje přímo endokanabinoidní receptory, vystačí si se širokou nabídkou ostatních receptorů (neboli vstupů) po celém lidském těle. Jakmile se CBD dostane do lidského těla, pronikne do krve, která jej přesune do jater, kde je metabolizováno na jednotlivé složky, z nichž každá je prospěšná pro jistou činnost. Tento proces je vyvolán pomocí skupiny enzymů nesoucí společný název cytochrom P450. Tyto enzymy jsou zodpovědné za rozklad více než poloviny všech dostupných léků.
Metod užívání CBD je hned několik. Každá z nich pak ovlivní způsob a dobu, za jakou bude tato látka v těle metabolizována. Při orálním užívání musí látka projít trávicím traktem, takže je doba působení delší než při sublinguálním požití (pod jazyk). Tady totiž dochází k vynechání trávicí soustavy, takže CBD začne působit mnohem dříve. Nejrychlejší působení zajistí inhalace přes vaporizér.
A s jakými nemocemi nám CBD může pomoct? Je vhodný proti návalům úzkosti a stresu, pomáhá při léčbě epilepsie, zkoumají se též jeho účinky při Alzheimerově či Parkinsonově chorobě, mozkové mrtvici nebo třeba roztroušené skleróze. Pomáhá řešit potíže s chronickou bolestí, kožními nemocemi a v budoucnu se možná potvrdí coby podpůrný lék při léčbě rakoviny.
Po požití začne látka účinkovat po jistou dobu. Záleží na typu dané látky, pro každý lék je doba jiná. Nás ale samozřejmě zajímá, jak dlouho zůstane CBD ve vašem těle?
Délku rozkladu označuje termín poločas rozpadu a změřit se dá pomocí krevní plasmy pro metabolity, u nichž se tato hodnota má zjistit. Krevní plasma je zodpovědná za odstranění či přesunutí metabolitů do jiné tělesné tekutiny. V praxi to znamená, že se člověku podá jistá dávka sloučeniny a v pravidelných intervalech se pomocí krevní plasmy zjišťuje množství zůstatku dané látky. Toto množství po podání látky vzroste, dosáhne své maximální hodnoty a poté začne klesat. Poločas rozpadu potom udává čas, za který se koncentrace látky zmenší v krvi o polovinu.
Jaký je tedy přesný poločas rozpadu pro CBD? Bohužel, zde nemáme přesné výsledky. Co studie, to jiný výsledek. Zatímco jedna udává dobu 2-5 dní (při této ale byla lidem podána extrémně vysoká dávka CBD), jiná oznamuje rozmezí 18-35 hodin v závislosti na metodě podání. Proč je zde ale tak složité přesně určit poločas rozpadu?
Viníkem je hned několik faktorů, které tento údaj ovlivňují. Patří sem například tělesná váha, schopnost vašeho organismu zpracovávat sloučeniny, metoda užívání, množství užitého CBD, čistota a síla daného konopného produktu a také biologická dostupnost CBD.
Pokud bychom si tedy chtěli udělat nějaký závěr, bylo by jím pouze obecné poučení, že CBD je natolik unikátní sloučeninou, která každého jednotlivce ovlivňuje jinak. Proto je nemožné určit přesný počet hodin poločasu rozpadu. Vědci se ale nevzdávají, proto máme tedy alespoň přibližné hodnoty pohybující se v rozmezí 18-35 hodin. Jedná se ale pouze o odhad, protože na tuto hodnotu působí velké množství faktorů, které toto číslo ovlivňují. Na přesnější údaje si proto budeme muset ještě http://www.manzelstvi.cz/podstata-manzelstvi/hodnoty/ nějakou tu dobu počkat.
Ochrana mobilního zařízení je prioritou
Přemýšlíte nad tím, že svému novému mobilnímu zařízení značky Huawei pořídíte kabátek? Ochranné kryty byste rozhodně neměli podceňovat, jsou totiž velmi důležité. Umí se postarat o to, aby byl váš mobil v bezpečí za jakékoliv situace, aby nedošlo k jeho mechanickému poškození. Rozedření, škrábance nebo třeba prasknutý displej, to jsou noční můry všech uživatelů mobilních zařízeních. Předcházejte tomu tak, že investujete do kvalitního obalu, který se postará o téměř stoprocentní protekci.
Jaký zvolit materiál?
Možná si nejste jistí, jaký materiál byste měli zvolit. Je lepší plast nebo silikon? Nebo byste měli investovat do pouzdra, které chrání i přední stranu displeje? Pojďme si společně projít jednotlivé materiály a probrat si ve zkratce jejich vlastnosti, jejich výhody, ale samozřejmě i nedostatky.
Silikon
Silikonový Huawei P Smart kryt je velmi oblíbený, a to z toho důvodu, že dobře padne do dlaně, neklouže s ní, dobře se s tím zkrátka manipuluje. Na svém povrchu nezanechává žádné čmouhy ani nečistoty. Silikon je navíc pružný, nemluvě o tom, že vypadá skvěle. Nevýhodou zůstává snad jen to, že nejsou tak pevné, tudíž si nemusí tak dobře poradit například s pády.
Plast
Plastové obaly jsou oblíbené pro svoji robustnost a pevnost. Mají pevná záda i rohy, tudíž dokážou váš mobilní telefon ochránit i při nehezkých pádech. Pokud vám jde tedy o maximální bezpečnost, jedná se určitě o dobrou volbu. Někteří uživatelé však namítají, že se plast nedrží tak dobře v ruce, že více klouže a je méně pružný. Záleží tedy, jaké jsou vaše preference.
Obaly i s přední ochranou
V poslední době jsou poměrně populární i obaly, které kryjí nikoliv jen zadní stranu mobilního telefonu, ale také displej. Tyto výklopné obaly jsou bezesporu praktické, protože plní funkci dvojí ochrany. Někteří mohou však namítat, že to nevypadá tak moc esteticky, jak by si představovali.
Jak přimět partnera, aby šel do manželské poradny?
Zmínit se doma o tom, že potřebujete externí pomoc od psychoterapeuta není jednoduché. Můžete se setkat s různými reakcemi a dostat partnera do ordinace možná nebude tak lehké, jak se to na první pohled může zdát. Pojďme se podívat na to, jak ho přesvědčit a začít napravovat všechny své chyby a probírat se krizí. Partnerská poradna v Praze i jinde ale není instantní recept na úspěch. Může pomoci, ale stejně tak na konci můžete jít od sebe. Na to vždy pamatujte a neočekávejte zázraky.
Zvolte správné místo a čas
Objednat se do manželské poradny a začít měnit situaci ve vašem životě je velký a vážný krok. Nezmiňujte se o tom jen tak mezi řečí, anebo uprostřed hádky. Zvolte např. hodinu večer, když jdou děti spát, sedněte si a začněte mluvit.
Přiznejte si problém
Jedním z důvodů, proč k odborníkovi chcete jít, možná bude špatná komunikace. I přesto se snažte drahé polovičce vysvětlit důvody, proč chcete terapeuta navštívit, jakého cíle chcete dosáhnout a jak si myslíte, že vám schůzky pomohou. Když si vše vysvětlíte, bude pro něj mnohem jednodušší na to přistoupit.
Vyjádřete své pocity
Vysvětlit, jak se cítíte a co váš trápí není jednoduché. Přesto zkuste manželovi vysvětlit, že vás stereotyp a věčné hádky ubíjejí. Svěřte se mu, že ho stále milujete a chcete něco změnit, abyste spolu mohli zůstat a žít v klidu a míru. Vždy se snažte udržet klidný tón. Nehádejte se a nic mu nevyčítejte. Na potížích jistě máte vinu oba, tak se podle toho chovejte.
Dejte mu čas
Posledním krokem je nechat ho, aby o tom přemýšlel. Nechtějte odpověď hned. Je to vážné rozhodnutí, které chce dobu na rozmyšlenou. Bude jistě potřebovat chvíli, aby si vše v hlavě srovnal, probral si klady a zápory a nakonec se rozhodl. Na druhou stranu na odpověď nečekejte měsíce. Dohodněte se na rozumném termínu, do kterého musí říct, jestli ano nebo ne. Týden nebo dva by měli stačit na to, aby vše zhodnotil a došel k výslednému rozhodnutí.
Grafen – neuvěřitelná látka, kterou možná ani neznáte
Skoro všichni víme, že uhlík se může v přírodě vyskytovat v různých formách, barvách a tvarech, a každá z nich má nějaké své vlastnosti, které jsou pro ně charakteristické. Mezi ně třeba patří velice krásný a drahý diamant nebo běžný a poměrně netrvalý grafit. Jenže existuje ještě grafen, který je méně známy a zdaleka nemá takové schopnosti jako dříve zmínění.
Za objevitelé této úžasné substance jsou považováni dva ruští vědci, Andre Geim a Konstantin Novoselov, kterým se v roce 2004 podařilo tuto látku objevit, a to velmi zvláštním způsobem – za pomocí lepící pásky. Ve stejném roce za to dokonce byli i odměněni Nobelovou cenou. Jenže pravda je, že již v 19. století spousta chytrých hlav se pokoušela získat grafen z grafitu, ale bohužel nikdy se jim to nepodařilo.
Jeho nejvíce překvapivou vlastností je pružnost a pevnost, která převyšuje ocel dvěstěkrát. Přesně díky tomuto jsme schopni v dnešní době vytvářet displeje chytrých telefonů, oblečení nebo dokonce i letadla. Ke všemu je tato modifikace uhlíku skvělým vodičem elektrického proudu a odpor je opravdu minimální, díky čemu můžeme mít po ruce velice praktické powerbanky, které většině z nás již mnohokrát zachránily mnoho pracovních setkání nebo školních přednášek. Další jeho zajímavou schopností je, můžeme říct, přírodní anomálie, jelikož za působení chladu se roztahuje a za tepla se smršťuje, co nám dovoluje vytvářet dotykové displeje. Jedinou substancí, kterou tato látka propouští, je voda, díky čemu by šlo bez problému např. desalinizovat tedy odsolovat mořskou vodu a proměnit ji na pitnou, co určitě bude se v budoucnosti hodit.
Velmi zajímavým aspektem je to, jak tento malý chemicko-technický zázrak pojmenovali lidé na internetu, kteří čirou náhodou ho znají. Začali mu říkat Venom – podle velmi charakteristické černé barvy jednoho antihrdiny z marvelovských komixů.
Proč grafen není tak populární a proč se tolik nepoužívá? Je totiž velice složité ho dostat z grafitu v takovém množství, aby ho šlo používat masově. Prozatím musí vědci přijít s jednodušší, méně komplikovanou, a hlavně rychlejší metodou jeho získávání. Až poté budeme moci mluvit o nějakých zázračných vynálezech.
Jak zařídit klidnou ložnici?
Dostatek zdravého spánku prostě k životu potřebujeme. Proto je velmi důležité, abychom věnovali dostatečnou pozornost zařizování našich ložnic. Co nám při této práci dokáže hodně pomáhat? Na co se při tom zaměřit?
Výběr vhodné místnosti
Vybrat pro ložnici co nejklidnější místnost, to je základ úspěchu. Má mít okna, která můžeme bez problémů používat k pravidelnému větrání! Měla by být co nejdále zdrojů znečištění a hluku. Z rušných ulic a silnic venku i ze společných chodeb uvnitř bytových domů, kde jsou zdrojem hluku obyvatelé i výtahové šachty. Také je potřeba pečlivě zvážit, kdo z rodiny bude „sousedem“ naší „relaxační místnosti“. Někdy nastává problém, když je v její těsné blízkosti pokoj větších (nebo dospělých) dětí. Jejich představa kvalitního odpočinku bývá odlišná od představy rodičů. Jejich aktivity zkrátka často rodiče ruší a může pak docházet v rámci rodiny ke zbytečným hádkám.
Místnost nepřeplňujeme!
Velkou chybou je, když z ložnice vytváříme skladiště nábytku i jiných (často opravdu již nepotřebných) věcí z celého bytu. Takový pokoj potom působí stísněně, nedá se tam „volně dýchat“. Nábytkem prostě raději šetříme. Základní je mít pohodlnou postel s kvalitní matrací. Pro pár volíme velikost minimálně 180×200 cm, pro jednoho spáče nejen “klasiku“ 90×200 cm, ale klidně postel 100×200 cm velkou i větší. Výběr velikostí, materiálů i designů je pestrý a vybere si každý z nás. Podle svého vkusu a samozřejmě také svých prostorových a finančních možností. Z dalších kousků bohatě postačí noční stolky, šatní skříň, případně komoda na prádlo. Když je více místa, můžeme přidat i křeslo, toaletní stolek s taburetem či židlí. K tomu, abychom místnost nepřeplňovali, nám může pomoci jedno staré pravidlo. Ideální je, aby v této místnosti byly uloženy pouze potřebné věci lidí, kteří zde spí!
Neděláme zde pracovnu
Někdy je byt tak malý, že zkrátka nějaký ten pracovní koutek s počítačem do ložnice začleníme. Ovšem všeho moc škodí. Snažíme se, abychom zde často nepracovali (nebo se nevěnovali „virtuální“ zábavě) dlouho do noci. Můžeme si pak narušit sobě i partnerovi spánkové cykly. A to je potom klidnému zdravému spánku konec!
Javorová vášeň
Japonské javory jsou velice oblíbenou dřevinou. Je to pro jemnou strukturu, nepřehlédnutelnost, něžnost a eleganci. Jsou dekorativní velkou část roku. V období rašení jsou rozvíjející se listy barevnou symfonií přírody. Ševelící listy v letním večeru propůjčují zahradě romantické kouzlo. Podzimní vybarvení je potom mistrovským výtvarným dílem. Zcela nezanedbatelnou vlastností je i malá výška rostliny u většiny druhů, čímž se stává favoritem pro použití v malých zahradách.
Pár rad k pěstování
Úspěchy pěstování japonských javorů souvisí se znalostí prostředí odkud pochází. Tyto javory rostou v horských lesních oblastech Japonska, Číny a Korey. Tyto oblasti mají vysokou vzdušnou vlhkost, kterou tyto rostliny milují. Jejích nepřítelem se tak může stát suchý městský vzduch a sálající horko například ze zdí budov nebo jiných zpevněných ploch. Na kvalitu půdy příliš náročné nejsou, ale jsou citlivé na přítomnost vápníku. Půda by měla být natolik propustná, aby se v ní nedržela přebytečná voda. V příliš lehké písčité půdě můžou v zimě rostliny vymrzat.
Pokud je to jen trochu možné, dopřejeme javorům život v mírném stínu. Na tmavém místě by nevynikly zajímavé barvy rostlin a na silném slunci by hrozilo spálení listů. Zálivka je nejvhodnější brzy ráno a večer a studená voda by neměla přijít do styku s pupeny rostliny. Pro nesnášenlivost vápníku je lepší na zalévání použít odstátou dešťovou vodu.
Při nákupu rostlin manipulujeme s rostlinou opatrně a dbáme na to, aby se nepoškodily kořeny rostliny. Nákup neuspěcháme, existuje přes 250 různých odrůd a typů těchto nádherných dřevin.
Vybere si každý
V čele žebříčku popularity se už dlouhé roky drží odrůda Acer Atropurpureum. Jeho trvale červené listy jsou krásným osvěžením zahrady po celou dobu vegetace. Za povšimnutí stojí i odrůda Acer Deshojo. Tento kultivar raší tmavě červeně, ale listy postupně zelenají, tak je téměř celou vegetaci dvoubarevný. Z menších odrůd zajímavého vzrůstu vyniká Acer Dissectum, který roste spíš horizontálně, a tak se z něj stává malý bochánkový keř s hluboce vykrajovanými listy které se na podzim mění z hráškově zelené na žluto-oranžový odstín.
Pálivé výrobky, které nejen dochutí, ale i léčí
Kajenský pepř je základní produkt z chilli papriček, který by neměl chybět v žádné kuchyni. Je vyroben z pálivých paprik, jemně namletých na prášek, vhodný na dochucení mnoha pokrmů. Přidáním kávové lžičky kajenského pepře do sklenice ochucené tekutiny, doslazené javorovým sirupem, vyrobíte nápoj, který podpoří vaše zdraví.
Chilli omáčky jsou oblíbené pro svoji rychlost a jednoduchost zpracování. Ať už kombinace tropického ovoce, hořčičného základu, rýžového octu, česneku, sušených švestek, whiskey, rajčat, kiwi či zázvoru s pálivými papričkami, oživuje jídelníček o svěží chutě. A k tomu i příznivě působí na zažívací ústrojí.
Chutney a džemy s chilli jsou vyhledávány milovníky pálivých sladko-kyselých pokrmů. Jahody, vanilka a špetka chilli vytvoří neopakovatelnou chuť, kterou oceníte jak na palačinkách, tak na zmrzlině. Zkombinovat se mohou i meruňky, levandule a chilli a mnoho dalšího ovoce. K paštice a sýrům je oblíbené cibulové chutney – s hruškami a hřebíčkem, doplněné chilli. To se přidává i do okurkové pasty, která je nepostradatelná při přípravě hotdogu.
Nakládané chilli papričky jsou zavařovány do sklenic podle tvaru. Menší plody bývají naloženy vcelku, větší nakrájeny na menší kousky. Nálev bývá standardní, u všech odrůd stejný. Slano-sladko – kyselý, s troškou koření, bez konzervantů. Využít nakládané chilli papričky můžete buď při přípravě pokrmů, jako součást salátů, rýže či těstovin. Či jako přílohu k masitým pokrmům a sýrům.
Delikatesy s chilli jsou určeny pro všechny, kteří vyhledávají velmi pálivou chuť pochutin. Arašídy s chilli, s přídavkem limetky uspokojí i ty nejnáročnější. Bílá belgická čokoláda s papričkami Habanero, či belgická hořká čokoláda s papričkami Naga patří, podle jejich výrobce, mezi pochoutky vysoce návykové. Med s chilli obsahuje tři druhy nejpálivějších paprik a je označen jako superpotravina.
Zubní péče
Jak se o ně starat
O čištění zubů se šíří řada mýtů, a proto je konečně na čase si vše shrnout. Ovšem to, že si zuby musíme čistit od ranného dětství je velká pravda. Navíc pořekadlo, co se v mládí naučíš ve stáří nezapomeneš zde samozřejmě platí. A proto už Vás jako dítě nutili si pečlivě čistit zuby, což má skutečně význam. Ke každé práci jsou potřeba kvalitní nástroje a zde tomu není nijak. A proto na tvrdé kartáčky rovnou zapomeňte a s radostí je vyhoďte do koše. 
Místo nich raději zajděte do lékárny, kde Vám prodají zdravotní výrobky s měkkými štětinkami, jenž nepoškozují žádné části zubní dutiny. Samotné štětinky by měly být určitě stejně dlouhé, a hlavně na husto http://www.ordinace-karlin.cz/pages/cestina/ordinacni-doba.php umístěné. Dále se přesuneme na problémové místa, jenž se nachází mezi zuby. Kromě krvácení dásní tu hrozí i kažení obou zubů zároveň, a proto při návštěvě lékárny nezapomeňte na mezizubní kartáčky. Prodává se jich několik velikostí. Tu správnou pro Vás určí zubní lékař, takže nemusíte střílet od boku.
Rovnátka
Křivé zuby brání k pěknému úsměvu, a proto je potřeba s tím něco udělat. Nejlepším řešením jsou zubní rovnátka. Ničeho se nebojte, protože to není nic za co byste se měli stydět. Naopak dnešní produkty jsou designově nádherné a přidávají na kráse. Nošení rovnátek je nádherný designový prvek a stalo se to i módou. Je dobré s tím začít již od mládí, a proto tu máme nádherná rovnátka pro děti. Děti mají nejvíce zájem o barevná rovnátka. Dokonce nejsou ani výjimkou různé obrázky, takže je to jen na uživateli. Samozřejmě se tato ordinace věnuje i dospělým, jenž naopak preferují neviditelná rovnátka. Ty díky speciální technologii jsou naprosto průhledná, a proto bude Váš úsměv stále stejně nádherný. I při velkých komplikacích si umí poradit, protože dokáží s pomocí specialisty provést operaci čelisti. Takže jestliže máte jakýkoliv problém s křivými zuby, tak určitě kontaktujte tyto profesionály.
Nepravdivé informace na internetu
V dnešní době je internet doslova zaplaven informacemi. Mezi nimi můžeme najít opravdu pomocné informace, ze kterých se dá nějakým způsobem těžit. Na druhou stranu, jsou zde i informace nepravdivé, kterými si v lepším případě přivodíme posměch přátel a kolegů a v tom horším případě můžeme dostat třeba špatné hodnocení ve škole nebo v práci. Jak se ale vyznat v takovém množství článků a zpráv? Jak poznat co je pravda a co je lež?
Sledujte titulky
Titulek článku by měl být zajímavý a měl by čtenáře navést k tomu, aby si článek přečetl. Na to ale vsází mnoho nepříliš věruhodných médií. Můžete se tedy setkat s titulky, které jsou až moc extravagantní a do očí bijící. Hraje se tedy na to, aby vás dostaly z emoční stránky. Jen si to sami představte, otevřete si prohlížeč a vyskočí na vás dva titulky, jeden bude znít takto: „Levicová strana se dostává po posledních volbách do vedení.“ a jako druhý titulek například: „Koťátka, která se topila v řece zachránila školačka z Prahy, foto v článku.“ Určitě si dovedete představit, že průměrný čtenář se bude spíše než o politiku zajímat o roztomilejší a záživnější věci, jako třeba šťastně zachráněná koťátka. Mnohdy jsou i tyto nadpisy napsány s gramatickými chybami. Po přečtení článku začnete přemýšlet, jestli jste vůbec přečetli plnohodnotný článek nebo jen vymyšlený příběh.
Nevěřte všemu, co na internetu vidíte a čerpejte jen z ověřených portálů.
Snažte se čerpat informace jen z ověřených a věruhodných zdrojů. Věřte, že i když se vás bulvární média snaží nalákat na jakoukoliv informaci, nemusí to být vždy tak úplně pravda. Pokud uvidíte zprávu o tom, jak umřela nějaká hvězda nebo slavná osobnost, vyhledejte si její jméno v prohlížeči a hledejte u státních zpravodajství nebo jinak ověřených zdrojů. Po nabití pravdy z nepodložených informací se totiž můžete snadno stát nejen terčem posměchu, ale můžete si také zavařit na pořádný problém.
Co je to hypoteční úvěr
Asi každý z nás zná pojem hypotéka. A všichni máme tušení, že to má něco společného s nemovitostmi. Ale co přesně?
Víte, že hypotéka je lidový název? Ten správný je ve skutečnosti hypoteční úvěr, a už z názvu by mohlo vyplynout, o co se vůbec jedná.
Abychom vše dobře pochopili, je nutné si uvědomit, že máme dva základní typy úvěrů. Tím prvním je neúčelový, kdy je věřiteli naprosto jedno, na co půjčené peníze použijete, pokud to není v rozporu se zákonem. Je to ten častější a oblíbenější typ. A není divu, koneckonců se věřitel nemusí starat, aby je vložil přesně do dané činnosti.
Hypotéky však náleží do druhé skupiny. Těmto úvěrům se říká účelové, a jsou rozhodně mnohem méně vyhledávané. Nabízejí však mnohdy lepší podmínky, než ty klasické. Vezměme již zmíněnou hypotéku. To je typický účelový úvěr, a to ještě poměrně přísný.
Jedná se totiž o to, že nedostanete přímo peníze na nemovitost, abyste si pak v dané relaci vybrali. Takhle to nefunguje. Nejprve si musíte vyhlédnout nemovitost, kterou si chcete koupit, a v bance nebo jiné společnostmi, která se zabývá půjčkami, vám na základě její ceny a měsíčního příjmu řeknou, zda vám ji schválí, a pokud ano, jaké budou splátky a jak dlouhá doba splácení.
Počítejte však s tím, že i v případě, že vám ji schválí, nezaplatí plnou cenu. Ano, zaplatí většinu, zpravidla se jedná o 80-90 procent, ovšem zbytek peněz musí sehnat klient. Jak vysoká bude tato spoluúčast, závisí na mnoha věcech, především však na ceně nemovitosti a vašem měsíčním příjmu.
Není však pochyb o tom, že to velmi uleví naší peněžence, pokud chceme danou nemovitost koupit a nemáme z nějakého důvodu čas nebo možnost požadovanou částku našetřit. Například proto, že se nám právě tento dům velmi líbí a připadá nám naprosto ideální.
Ale ruku na srdce, není skutečně lepší jej pustit a raději si dané peníze našetřit? Jistě, bude to trvat delší dobu, ale na druhou stranu se vyhnete veškerým úrokům a poplatkům, které by na vás jinak čekaly. A to už se vyplatí, ne?