Rasismus proti Afroameričanům, byl velký problém od skoro počátku věků. V Americe se kvůli tomu vedla občanská válka. Naštěstí už jsme se jako společnost od obrovských projevů rasismu posunuli daleko i když je pořád na čem pracovat. Avšak existuje něco jako odpor vůči europoidním (bílým) lidem?
Představte si to. Jdete do obchodu a potkáte afroamerickou rodinu a ti vám začnou nadávat, smát se vám a pokřikovat na vás tak, že to slyší celá ulice. Všichni si budou nejspíš myslet, že jste něco špatného provedli. Na svou obhajobu nemůžete říct nic, jelikož jen byste otevřeli pusu nazvou vás rasistou. Řekněme, že tohle nějak oklepete a zapomenete na tenhle nepříjemný zážitek. Ale co když se vám stane něco takového v práci, která živí vás a vaši rodinu? Nebudete se líbit kolegovi, ten vás nazve rasistou a hned máte obrovský problém.
Samozřejmě ta averze vůči bílým je oprávněná, avšak my nemůžeme za to, co dělali naši předci. Jistě jsou tu pořád silně rasističtí lidé, ale ti ubývají a je jich hodně málo. Určitě je 90% obyvatelstva jedno kdo má jakou barvu kůže, dokud toho nezneužívá k tomu, aby měl nějaké „výhody a privilegia“
Určitě jste již všichni slyšeli o velké brutalitě a agresivitě policajtů vůči Afroameričanům, kteří ani nemusí nic spáchat a nasadím jim, želízka v podstatě bez důvodu. Společnosti by velice prospělo, kdyby se lidé brali jako lidé, a ne jako několik rozdílných ras (latino, Afroameričan, europoidní atd.) A dle mého názoru už to tak většina lidí bere, nekouká se na váš vzhled. Neřeší vaši minulost, pokud to nebylo něco šíleného nebo strašného. A hlavně jste prostě člověk nic víc nic míň.
Ovšem vždy se najdou lidé, kteří si najdou sebemenší důvod nemít někoho rádi kvůli tomu za co nemůže, nebo ještě hůř ho k tomu budou vychovávat rodiče. Je to velice smutné, ale jako lidé se musíme začít chápat navzájem, a nejen myslet na sebe.