Grafen – neuvěřitelná látka, kterou možná ani neznáte

Skoro všichni víme, že uhlík se může v přírodě vyskytovat v různých formách, barvách a tvarech, a každá z nich má nějaké své vlastnosti, které jsou pro ně charakteristické. Mezi ně třeba patří velice krásný a drahý diamant nebo běžný a poměrně netrvalý grafit. Jenže existuje ještě grafen, který je méně známy a zdaleka nemá takové schopnosti jako dříve zmínění.I v úplně obyčejné tužce můžete najít grafen
 
Za objevitelé této úžasné substance jsou považováni dva ruští vědci, Andre Geim a Konstantin Novoselov, kterým se v roce 2004 podařilo tuto látku objevit, a to velmi zvláštním způsobem – za pomocí lepící pásky. Ve stejném roce za to dokonce byli i odměněni Nobelovou cenou. Jenže pravda je, že již v 19. století spousta chytrých hlav se pokoušela získat grafen z grafitu, ale bohužel nikdy se jim to nepodařilo. 
 
Jeho nejvíce překvapivou vlastností je pružnost a pevnost, která převyšuje ocel dvěstěkrát. Přesně díky tomuto jsme schopni v dnešní době vytvářet displeje chytrých telefonů, oblečení nebo dokonce i letadla. Ke všemu je tato modifikace uhlíku skvělým vodičem elektrického proudu a odpor je opravdu minimální, díky čemu můžeme mít po ruce velice praktické powerbanky, které většině z nás již mnohokrát zachránily mnoho pracovních setkání nebo školních přednášek. Další jeho zajímavou schopností je, můžeme říct, přírodní anomálie, jelikož za působení chladu se roztahuje a za tepla se smršťuje, co nám dovoluje vytvářet dotykové displeje. Jedinou substancí, kterou tato látka propouští, je voda, díky čemu by šlo bez problému např. desalinizovat tedy odsolovat mořskou vodu a proměnit ji na pitnou, co určitě bude se v budoucnosti hodit.
 
Velmi zajímavým aspektem je to, jak tento malý chemicko-technický zázrak pojmenovali lidé na internetu, kteří čirou náhodou ho znají. Začali mu říkat Venom – podle velmi charakteristické černé barvy jednoho antihrdiny z marvelovských komixů.Z grafenu se vytváří dotykové displeje chytrých telefonů
 
Proč grafen není tak populární a proč se tolik nepoužívá? Je totiž velice složité ho dostat z grafitu v takovém množství, aby ho šlo používat masově. Prozatím musí vědci přijít s jednodušší, méně komplikovanou, a hlavně rychlejší metodou jeho získávání. Až poté budeme moci mluvit o nějakých zázračných vynálezech. 

Jak zařídit klidnou ložnici?

Dostatek zdravého spánku prostě k životu potřebujeme. Proto je velmi důležité, abychom věnovali dostatečnou pozornost zařizování našich ložnic. Co nám při této práci dokáže hodně pomáhat? Na co se při tom zaměřit?

 

Výběr vhodné místnosti

Vybrat pro ložnici co nejklidnější místnost, to je základ úspěchu. Má mít okna, která můžeme bez problémů používat k pravidelnému větrání! Měla by být co nejdále zdrojů znečištění a hluku. Z rušných ulic a silnic venku i ze společných chodeb uvnitř bytových domů, kde jsou zdrojem hluku obyvatelé i výtahové šachty. Také je potřeba pečlivě zvážit, kdo z rodiny bude „sousedem“ naší „relaxační místnosti“. Někdy nastává problém, když je v její těsné blízkosti pokoj větších (nebo dospělých) dětí. Jejich představa kvalitního odpočinku bývá odlišná od představy rodičů. Jejich aktivity zkrátka často rodiče ruší a může pak docházet v rámci rodiny ke zbytečným hádkám.

světlá ložnice s manželskou postelí

Místnost nepřeplňujeme!

Velkou chybou je, když z ložnice vytváříme skladiště nábytku i jiných (často opravdu již nepotřebných) věcí z celého bytu. Takový pokoj potom působí stísněně, nedá se tam „volně dýchat“. Nábytkem prostě raději šetříme. Základní je mít pohodlnou postel s kvalitní matrací. Pro pár volíme velikost minimálně 180×200 cm, pro jednoho spáče nejen “klasiku“ 90×200 cm, ale klidně postel 100×200 cm velkou i větší. Výběr velikostí, materiálů i designů je pestrý a vybere si každý z nás. Podle svého vkusu a samozřejmě také svých prostorových a finančních možností. Z dalších kousků bohatě postačí noční stolky, šatní skříň, případně komoda na prádlo. Když je více místa, můžeme přidat i křeslo, toaletní stolek s taburetem či židlí. K tomu, abychom místnost nepřeplňovali, nám může pomoci jedno staré pravidlo. Ideální je, aby v této místnosti byly uloženy pouze potřebné věci lidí, kteří zde spí!

spící žena

Neděláme zde pracovnu

Někdy je byt tak malý, že zkrátka nějaký ten pracovní koutek s počítačem do ložnice začleníme. Ovšem všeho moc škodí. Snažíme se, abychom zde často nepracovali (nebo se nevěnovali „virtuální“ zábavě) dlouho do noci. Můžeme si pak narušit sobě i partnerovi spánkové cykly. A to je potom klidnému zdravému spánku konec!